V komerčním areálu K6 na adrese

K.Světlé 540/6

České Budějovice 370 04

Zobrazit na mapě
Ordinační hodiny:
Po-Pá: 08:30 - 10:30
14:00 - 18:00
So: 08:00 - 11:00
Operační hodiny:
Po-Pá: 10:30 - 13:30

Objednávejte se v ordinačních hodinách

Po-Pá: 08:30 - 10:30
14:00 - 18:00
So: 08:00 - 11:00
602 706 711

Na naší klinice je možné platit platební kartou

Zvláštnosti výživy králíků

Králíkům jsem se ve svých radách samostatně ještě nevěnoval. Přitom počty těchto pacientů jsou u nás na klinice poměrně vysoké a rostou čím dál tím rychleji, zřejmě proto, že se jim seriózně věnujeme a neustále se v tomto oboru vzděláváme. Chovatelé nás dále doporučují dalším a začínají k nám přijíždět chovatelé králíčků poměrně zdaleka (extrém je 180 km!). Když nově příchozí chovatele poslouchám, uvědomuji si, jak malé je povědomí o specificích tohoto živočišného druhu mezi veterináři, což je velice smutné. Dnešní článek zaměřím zvláštnostem králíků při příjmu a zpracování potravy. Králíci mají velice zvláštn a unikátní trávení…, o kterém velice často ani letití chovatelé domácích králíčků netuší. Pokusím se to co nejvíce zjednodušit a zestručnit, aby to bylo srozumitelné každému. Předem se omlouvám, že to vysvětlím velice povrchně. Náročnost a obsažnost tohoto tématu přesahuje prostorové možnosti tohoto článku a proto bych rád čtenáře, kteří se budou chtít dozvědět více, odkázal na odbornou literaturu nebo jim doporučuji návštěvu s jejich mazlíčkem na naší klinice, kde to můžeme probrat detailněji, třeba i nad obrázky. Našim zákazníkům to vysvětluji standardně. Při vysvětlování se zaměřujeme zvláště na ty oblasti, které zdravotní stav jejich králíčka nejvíce potřebuje změnit.

Králík je býložravec s jedním jednoduchým žaludkem, ale k trávení respektive k fermentaci potravy využívá zejména slepé střevo. Fyziologie trávení králíka je jedinečná a nepodobá se žádnému druhu zvířat chovanému v domácnostech. Králík nutně potřebuje pro svou výživu jako základ hrubou vlákninu, ideální je kvalitní luční seno nebo tráva. Králík má dobře vyvinuté slepé střevo a umí oddělit hrubou vlákninu od rozmělněných drobných částí potravy speciálním oddělujícím mechanismem na počátku tlustého střeva. Nestravitelná vláknina je rychle vykálena v podobě suchých a tuhých králičích bobků, které všichni známe. Jemné částečky potravy se naopak fermentují ve slepém střevě za pomoci mikroorganismů, které jsou pro život králíka naprosto nepostradatelní. Tak vniká měkký trus s hlenovitým obalem, také se mu říká noční trus nebo odborně „cékotrofy“. O tomto druhu trusu chovatelé velice často nemají ani tuchu. Měkký trus vypadá spíše jako hrozen a je ihned králíkem konzumován. Králík měkký trus vůbec nežvýká a rovnou ho polyká. Někdy se některé cékotrofy zachytí na srst u análního otvoru a majitel to ráno mylně považuje za průjem. Konzumování tohoto měkkého trusu je pro zdárný život králíka naprosto zásadní, získává tak minimálně 30% bílkovin, vitaminy skupiny B, mastné kyseliny, sodík, draslík a vodu. Hlenovitá vrstva chrání tento druh trusu před kyselým pH v žaludku a pomáhá tak upravovat poměry jednotlivých druhů mikroorganismů ve slepém střevě. Proč to tak složitě vysvětluji? To, jak funguje trávení zdravého králíka, má totiž naprosto zásadní vliv pro pochopení, jak má správně vypadat složení potravy. A právě správná výživa má u tohoto druhu domácího mazlíčka zásadní vliv na jeho zdravotní stav.

Správná výživa ovlivňuje i zdravotní stav chrupu, který je také výjimečný, neboť neustále dorůstá a králík nutně potřebuje co nejvíce žvýkat a žvýkat, aby nedošlo k přerůstání chrupu. Chrup králíka a jeho onemocnění je další rozsáhlý problém, který často králíky trápí. V budoucnu chrupu králíků věnuji samostatný článek.

Špatná výživa má u králíků vliv na onemocnění gastrointestinálního traktu, rozvoj poruch chování i na onemocnění zubů a nepřímo tak ovlivňuje celkovou délku života vašeho miláčka. Králík se, pokud je správně krmen, dožívá průměrného věku kolem 9-10 let. Literatura popisuje dokonce i 18 letitého veterána. Pokud však králík nedostává dostatek hrubé vlákniny v podobě sena nebo trávy, tak se k tomuto průměrnému věku ani nepřiblíží. Lidé si myslí, že stačí granule, různé směsi pro králíky a tak se diví, když jim již po 2-3 letech začínají králíčci vážně stonat a léčba je stojí nemalé finanční prostředky. Drtivá většina těchto směsí je založena na komerci. Směsi by měly sloužit jen jako doplněk stavy pro králíka, nikoliv jako základní krmivo. Zamyslete se prosím, je např. normální, aby králík žral jako hlavní potravu sušené banány, rozinky a oříšky? Ani v přírodě tomu tak není, základ je vždy hrubá vláknina v podobě sena nebo trávy! Přesto to majitelé jako hlavní zdroj potravy králíčkovi často předkládají!

Lidé tvrdí, že králík je mlsné zvíře. Je to pravda jen zčásti. Za to, že si na pastvě v přírodě pečlivě vybírají ty nejjemnější a nejšťavnatější části rostlin, však může přednostně instinkt, protože právě tyto části rostlin obsahují nejvíce přijatelných živin. Pasáž krmiva ve střevech králíka je poměrně rychlá, okolo 19 hodin. Protože si přednostně králíci vybírají ty části rostlin, kde je nejvyšší koncentrace živin, tak nepotřebují pozřít obrovská množství krmiva. Dvě třetiny potravy zkonzumuje králík v noci a pouze třetinu ve dne. V žaludku, který objemem zaujímá zhruba 15% trávicího traktu, se krmivo dlouho nezdržuje. Ve srovnání s ostatními savci je v žaludku udržováno zhruba od 7. měsíce věku velice kyselé prostředí. Hodnota pH v žaludku králíka sice kolísá, ale většinu času má jen kolem 1 až 2. To vytváří poměrně silnou bariéru proti přenosu infekcí a „sterilizuje“ se tím nahrubo rozžvýkaná potrava. Pokud konzumuje králík dostatek hrubé vlákniny, která je nutná pro peristaltiku, pak probíhá trávení králíka naprosto bez problémů. Z této hrubé vlákniny se v žaludku vytvoří jakoby „pletivová“ síť stočená do koule a trávicí šťávy se dostanou ke všem částem rozkousané potravy i dovnitř této „pletivové“ koule. Pokud však tuto hrubou vlákninu králík nedostává nebo nekonzumuje, protože mu, jak mi až překvapivě často majitelé tvrdí, „nechutná“, tak se rozžvýkaná potrava stmelí do jedné velké koule a trávicí šťávy tento „sterilizační“ proces provedou pouze na povrchu koule. Králík tak má zaděláno, dříve nebo později, na významné zdravotní problémy.

Vzhledem k anatomické struktuře žaludku nemůže králík zvracet. Pokud se králík vyzvrací, tak muselo dojít k ruptuře jeho žaludku a v těchto případech je prognóza velmi nepříznivá. K ruptuře může dojít až po smrti, kdy žaludek praskne vinou nahromadění plynů, které vznikají kvašením obsahu žaludku. Mláďata, která jsou kojena, mají pH žaludku významně vyšší (od 5-6,5), aby se trávicí trakt mohl osídlit mikroorganismy tolik potřebnými k fermentaci potravy. Po odstavu však klesá pH žaludku na hodnotu kolem 3. Toto vyšší pH nedokáže králíka dostatečně ochránit před infekcí. To je důvod, proč mladí králíci tak často trpí průjmy.

Tenké střevo králíka zaujímá pouze 12% objemu trávicího traktu. To je v porovnání s ostatními býložravci relativně málo. Králíkovi to však stačí, protože hlavní procesy trávení probíhají zejména ve slepém střevě, kde fermentuje vláknina. Slepé střevo zaujímá zhruba 40% objemu trávicího traktu. Dá se říci, že se v této části střeva množí mikroorganismy na vláknině. Tím ji částečně rozkládají, ale hlavně vytváří bílkovinu svých vlastních těl, které pak králík sežere a stráví s měkkým trusem. Poměr jednotlivých druhů mikroorganismů je u každého králíka jiný. Každý umí trávit přednostně jiný druh rostlin. To je důvod, proč králík nesnáší náhlé změny stravy. Na změnu stravy musí mikroorganismy zareagovat pomnožením těch správných druhů, aby byli schopni dostatečně vlákninu strávit. A namnožení mikroorganismů do dostatečného počtu ve správném poměru prostě vyžaduje čas. Proto, pokud u králíka přecházíte na jiný druh potravy, pak by to mělo být vždy postupně během minimálně týdne, lépe pak během 14 dní. Je třeba novou složku potravy postupně zvyšovat a druhou složku postupně ubírat. Jen tak změna stravy například nyní na jaře ze suché na zelenou proběhne zcela bez problémů.

Závěrem bych tedy rád shrnul, jak má vypadat složení stravy králíka. Základem by mělo být kvalitní seno. Ideální stav je, když denně zaujímá 80-90% potravy. Tráva, jelikož velice rychle fermentuje a mohla by se zapařit, by měla být podávána, zvláště u městských králíků, v malém množství – do 10% a může být nahrazena zeleninou. Poslední částí mohou být peletované granule nebo směsi. U těchto krmiv doporučuji opatrnost a podávat je jen malém množství, aby králíček netloustl, protože tato krmiva obsahují hodně energie. Nejvhodnější jsou peletky vyráběné metodou spékání, pak králík nemůže přebírat jednotlivé složky (nejoblíbenější je kukuřice a hrách) a zkonzumuje je celé a nic nevynechá. Jen tak dostane do těla všechny živiny ve správném poměru. Zkušený veterinář vám rád poradí, která jsou ta nejvhodnější. V prodejnách pro pet zvířata vám samozřejmě poradí také, ovšem kvalita těchto rad je dle mých zkušeností hodně kolísavá, dle odborných znalostí personálu. Někdy mám pocit, že se rady z těchto pracovišť zaměřují spíše na komerci než na racionální využívání znalosti trávení králíků. Jak už nám říkávali profesoři na škole. Pamatujte! Nejdražší rady často bývají ty „zadarmo“! U králíků a jejich výživy to, dle našich zkušeností, platí dvojnásob.

Radím vám, pečlivě si vybírejte veterinární pracoviště pro ošetření vašeho králíčka. Upřednostněte ta pracoviště, která se na tuto problematiku zaměřují a která jsou i instrumentálně na ošetřování králíků vybavena. Jen tak vašeho králíka budou schopna opravdu kvalitně ošetřit a poradí vám co dělat, abyste v budoucnu nemuseli řešit třeba finančně velmi náročné zákroky jako např. trhání přerostlých stoliček v důsledku přerostlých kořenů. Katastrofálně zanedbaní králičí pacienti, kteří k nám stále častěji přicházejí z jiných pracovišť, jsou toho smutným důkazem.

Pamatujte: „Prevence je vždy levnější než terapie!“.

MVDr. Jiří Kamiš

Veterinární klinika AurumVet České Budějovice

www.aurumvet.cz