Záněty zevního a středního ucha – otitidy

Zanedbané zánětlivé stavy uší, se kterými k nám v poslední době majitelé chodí, jsou tak alarmující, že tuto radu zasvětím povídání o otitidách. Majitelé velice často nemají tušení, jaké změny probíhají v uších jejich zvířat. Jsou také překvapeni, když je jim ukázán stupeň a postižení zevního zvukovodu a jeho závažnost. Zvláště, když majitelé vidí výsledek vyšetření na vlastní oči na monitoru, jsou často až otřeseni. Ke standardům naší veterinární kliniky patří k mikroskopu i kamera, která obraz přenáší.. na velký monitor, aby opravdu každý majitel viděl, co jeho miláčka trápí. Když majitelé vidí původce onemocnění na vlastní oči, pak daleko důsledněji dodržují námi navrženou léčbu a vyléčení bývá daleko rychlejší než v dobách, kdy jsme ještě tuto kameru neměli.

Jaké jsou tedy příznaky, které by měl majitel sledovat? Zvíře má tendenci si uši drbat, třese hlavou, někdy má jen zarudlý zevní zvukovod. V pozdějším stadiu může i ucho zapáchat. Čím dříve navštívíte veterináře, tím rozhodně snižujete vaše náklady na celkové vyléčení vašeho miláčka. Spousta majitelů však ještě než se rozhodne jít k veterináři, v dnešní internetové době, volí nejdříve poradu s „Dr. Googlem“ či „Dr. Seznamem“ a začne uši léčit sama a to nejrůznějšími způsoby. Vůbec si neuvědomuje, že se do ucha mohlo pouze dostat cizí těleso – osina, větévka, někdy stačí i docela obyčejný zapadlý ustřižený tvrdý vlastní chlup, začne tam dráždit a to je ta příčina rozvíjejícího se zánětu. Je proto nutné ucho otoskopicky vyšetřit ještě před začátkem léčby a toto případné cizí těleso vyjmout. Bez toho by zánět neustal a problém by se jen zhoršoval. Poměrně často k nám majitelé v poslední době chodí až tehdy, kdy můžeme zkonstatovat a ukázat prasklý bubínek, kdy už je zánět ve středním uchu. Majitelé takových psů, kteří vykazují náklon hlavy, mají často i poruchu koordinace pohybů tvrdí, že pejska asi „trefilo“. Jaké je pak jejich překvapení, když zjistíme, že se jedná o poškození centra rovnováhy, které se ve středním uchu nachází a to tak, že došlo k zanedbání zánětu v zevním zvukovodu, který se rozvinul do hloubky.

Velkým rizikem chronických zánětů zevních zvukovodů je tedy přestup na střední či dokonce vnitřní ucho často spojené s rupturou bubínku. Zánět středního ucha se v počátku nemusí nijak klinicky projevit, případně může být maskován zánětem zevního zvukovodu, i z tohoto důvodu je vždy nutné ucho důkladně vyšetřit otoskopicky.

Jak tedy má probíhat diagnostika onemocnění uší? Nejprve se veterinář otoskopem podívá dovnitř a vyloučí nebo potvrdí cizí těleso. Až poté by měl provést výtěr z ucha a jeho další diagnostiku. Z každého zánětlivého ucha odebíráme stěr, který obarvíme, abychom následně mikroskopicky zjistili, co je příčinou vzniku onemocnění. Zda se jedná o bakterie (koky nebo tyčinky), kvasinky, někdy i vlákna plísní, vidíme přítomnost bílých krvinek, odloupaných kožních buněk či parazitů. Někteří kolegové tvrdí, že to příčinu poznají podle zápachu. Po letech vlastní praxe mohu zodpovědně prohlásit, že barva, vůně a vzhled ušního sekretu sice opravdu mohou napovědět, jaká mikroflóra se v uchu rozvíjí, ale volba léčiva pouze na základě smyslového hodnocení sekretu by byla často chybná, jak se o tom při mikroskopování často přesvědčujeme.

Cytologické vyšetření ušního výtěru by mělo patřit k rutinním vyšetřením u všech otitid. Výjimku tvoří jasné příčiny vzniku zánětu, např. přítomnost cizího tělesa.

Velice opomíjenou příčinou vzniku otitidy je přítomnost ušních roztočů zejména u psů, ačkoliv postižení populace psů je kolem 28%! Přesto, že je tedy napadena zhruba třetina všech psů, je velice těžké je ve výtěru najít, protože, jak dokázaly poslední vědecké studie, v uších napadených psů se nachází průměrně pouze 5,8 roztočů! I tak malý počet však může způsobovat opakované záněty uší vašeho psa. U koček je to jiné, u nich se ušní svrab vyskytuje ve vysokých počtech a při mikroskopování ušního výtěru se to v zorném poli roztoči často jen hemží. Proto před zahájením jakékoliv léčby oboustranného zánětu zvukovodu, zvláště opakovaného, by měla být zvážena možnost přítomnosti ušních roztočů i jiných primárních onemocnění.

Další příčinou zánětu zvukovodu je atopie (alergie neznámého původu). Včasné rozpoznání atopie je hrozně důležité, protože bývá hlavní příčinou vzniku chronického a vracejícího se zánětu zvukovodů a bez odpovídající změny stravy na hypoalergenní dietu nemáme šanci se těchto opakovaných zánětů zbavit. Alergický pes však vykazuje i další příznaky, přesahující rámec dnešního článku, které zkušený dermatolog pozná už při detailním základním klinickém vyšetření.

Když to shrnu, tak veterinář by se měl pokusit vždy najít primární příčinu a až poté léčit. Když se primární příčina neodstraní, pak je velké riziko, že zánět přejde do chronického stavu, který může vést k trvalým změnám zevního zvukovodu, což pak může být příčina opakujících se zánětů stále dokola. Vznikne pak bludný kruh, majitelé jsou nespokojeni a zvíře trpí dále.

Dobrý veterinář vždy posuzuje nejenom stav zevního zvukovodu, ale i kůži celého těla a rovněž stav vnitřních orgánů. Kůže je totiž obraz celého metabolismu organismu.

Ve všech případech chronického zánětu zevního zvukovodu, kdy veterinář objeví tyčkovité bakterie, by měla být provedena bakteriální kultivace a stanovení citlivosti na antibiotika a to z obou uší. Pokud je navíc přítomen zánět středního ucha, pak také z obou stran bubínku. V současnosti se už totiž i ve veterinární medicíně objevuji multirezistentní bakterie odolné k účinkům antibiotik a to pak významně komplikuje a často dramaticky zužuje výběr léků, které jsou na dané původce účinné.

Opravdu radím, nejlepší prevence je dobře si vybrat svého veterináře. Ten nejbližší často neznamená ten nejlepší. Vidíme to u nás na klinice téměř každý den! Bohužel i zde platí, že když dva dělají totéž, nebývá to vždy totéž.

Pamatujte: „Prevence je vždy levnější než terapie!“.

MVDr. Jiří Kamiš

Veterinární klinika AurumVet

www.aurumvet.cz