Kastrovat nebo nekastrovat psy a kočky?

Protože neustále, téměř každodenně, dostávám na klinice od majitelů psů i koček otázky, zda doporučuji kastrovat nebo ne, pokusím se v této radě shrnout všechny klady a zápory tohoto zákroku. Na závěr se zmíním o změnách nároků na výživu kastrovaných zvířat, aby se předešlo obezitě.

Kastrace kocourů

Pokud majitelé kocourů chovaných doma tento zákrok zpočátku odmítají, pak mění názor v okamžiku, kdy kocour začne pohlavně dospívat a začne si značkovat své teritorium močí tzv. sprejováním. Intenzivní, téměř „nezničitelný“ zápach v celém bytě, který se každodenně opakuje, vede ke změně názoru i ty nejzatvrzelejší odpůrce. Po provedení zákroku lidé chodí děkovat nejen kvůli vymizelému zápachu v bytě, ale jsou nadšeni i z pozitivní změny chování kocourů – jsou pak mazlivější a přítulnější. Chovatelé „venkovních“ kocourů tento zákrok často odmítají s tím, že kocourkovi nechtějí „působit bolest“ a „aby si užil“. Ačkoliv to vypadá humánně, tak s takovým názorem nemohu vůbec souhlasit. Nekastrovaní kocouři plodí množství koťat, které pak strádají na ulici, trpí podvýživou, nedostávají často žádnou péči a hynou na parazitární nebo infekční onemocnění. Navíc přitom dále šíří infekci i parazity. V lepším případě se takováto koťata dostávají do útulků či deposit. Mnohá z nich už bohužel nejde zachránit vinou imunosuprese (např. FIV – kočičí AIDS či jiné nebezpečné infekce). To, jak trpí nechtěná bezprizorní koťata, by mělo stát za zvážení, zda tomu kastrací kocourů nepředejít. Vykastrovaní kocouři se také výrazně méně toulají (udává se, že pouze kolem 15% kocourů se toulá i po kastraci), mají menší nároky na velikost teritoria, proto o ně mezi sebou daleko méně bojují, tím se snižuje nebezpečí přenosu infekce kontaktem. Dochází mnohem řidčeji ke zranění a následným komplikacím. Není výjimkou předčasné úmrtí nekastrovaného kocoura např. po srážce autem, ke kterým po útěku ze vzájemného souboje často dochází. Určitým mýtem obestřeným kolem kastrace kocourů je riziko vzniku močových kamenů. Ty pak ucpávají vývodné cesty močové. Tato komplikace se objevuje výrazně častěji po časné kastraci (před dovršením 1. roku života kocoura). Zásadní pro vznik močových kamenů však není kastrace jako taková, ale nedostatek pohybu u kocourů chovaných v bytech, jejich obezita a nevhodné složení potravy.

Kastrace koček

U koček chovaných doma jde o téměř jasnou volbu, protože když se začne kočka v bytě mrouskat, tak se, zvláště na jaře, majitelé nevyspí a rovněž změněné chování v tento čas není pro majitele přijatelné.

Kastrace feny

V době hárání feny se objevuje pro majitele ne zcela žádoucí nervozita feny, neposlušnost, útěky, hlasité projevy a krvavý výtok. Po hárání se relativně často objevuje falešná březost a další možné nepříliš „vítané“ příznaky.

Pokud majitel nemá v úmyslu chovat štěňata, pak je ze zdravotního hlediska na místě kastraci doporučit. Čím vícekrát fena hárá v průběhu života, s tím větší pravděpodobností se prokazatelně zvyšuje nebezpečí vniku nádorů na mléčné žláze. Dále je tu nebezpečí pyometry (tomuto tématu se budu samostatně věnovat v dalším čísle).

Po kastraci se sporadicky objevuje inkontinence moči v pozdějším věku kastrovaných fen. Hodně záleží na provedení zvoleného operačního postupu, kterou veterinář použije. Nevím proč, ale jsou veterinární pracoviště, kde se tato komplikace objevuje výrazně častěji než jinde, proto vám doporučuji, velmi zvažte, u koho si necháte vaší fenku operovat, jakou narkózu, šicí materiál, techniku operace a další „vychytávky“ vámi zvolený veterinář používá. Celkově se ale opravdu jedná o malé procento operovaných fen a dá se to medikamentózně řešit.

A co kastrace psů? Psi se doporučují kastrovat také ze 2 důvodů – pokud jsou agresivní, dominantní a pokud je majitel kvůli dominanci nezvládá a druhý důvod je zdravotní (např. onemocnění prostaty, adenom análních žláz, kryptorchismus a další). V případě poruch chování však kastrace v žádném případě nenahradí výcvik! První volbou u agresivního a dominantního psa by měla být návštěva specialisty, který vám s výcvikem poradí a pomůže odstranit chyby ve výcviku, které k agresivnímu chování psa vedou. Pokud však selže i toto, tak jako poslední možnost se kastrace s úspěchem doporučuje.

Často slyším nesmyslné obavy, že kastrované zvíře automaticky ztloustne. Po kastraci se opravdu sníží energetická potřeba operovaných zvířat. To je nutno v následné výživě po zákroku zohlednit, aby se předešlo obezitě. Často si lidé řeknou, tak prostě dám méně žrádla a bude to v pohodě. Není tomu tak. Když se sníží objem krmné dávky normálního krmiva, tak opravdu snížíte množství dodávané energie, ale potřebné vitaminy a minerály jsou pak dodávány nedostatečně, protože jsou nadávkovány na plnou doporučenou dávku. Z tohoto důvodu by se po kastraci mělo krmit jiné krmivo určené přímo pro kastrovaná zvířata. Takto krmený pacient nebude mít hlad, bude mít dostatek vitaminů i minerálů a pokud majitel dodrží doporučené dávkování, nebude mít ani problémy s obezitou.

Pamatujte: “Prevence je vždy levnější než terapie“!